Přirozený porod nebo císařský řez?

Obecně kolují o porodech kdejaké historky, proto není divu, že spousta těhotných žen se porodu obává. Jednou z nejčastěji kladených otázek je, zda je lepší rodit přirozeně nebo raději dítě přivést na svět císařským řezem.

Porod v termínu je ukončení těhotenství v období od 38. do 42. týdne těhotenství, kdy se narodí donošené dítě s hmotností nad 2,5 kg. Pokud dítě přijde na svět do konce 37. týdne, jde o předčasný porod. Žena přenáší, pokud ještě ani po 42. týdnu těhotenství neporodila, tehdy mluvíme o opožděném porodu.

Přirozený porod versus císařský

Přirozený porod, jak už samotný název říká, je pro ženu přirozený, a tedy je nejideálnějším způsobem, jak porodit miminko. Ne vždy je však přirozený způsob možný, někdy to prostě jinak nejde, protože dítě je například v děloze špatně otočené nebo se přidružila nečekaná komplikace a miminko musí jít z maminky ven císařským řezem.

Dnes je již možné vybrat si, jakým způsobem chcete na svět přivést své dítě. Samozřejmě, pokud máte zájem o císařský řez, je třeba dohodnout se na něm v předstihu. Podívejme se na jednotlivé způsoby porodu blíže.

Přirozený porod

Přivést na svět dítě přirozenou cestou a vidět ho poprvé, když nám ho položí do náručí, což spouští příval nekonečné mateřské lásky, toto je ukázkový scénář, který se snad každému v mysli vybaví při slovním spojení přirozený porod. Je to asi ta největší zátěž, jakou je schopné ženské tělo snést, psychická i fyzická.

A přece ji už zvládlo tolik žen v minulosti, přítomnosti a zvládnou ji i v budoucnu. Pokud jste i vy budoucí maminkou, která touží po přirozeném porodu, jistě ho i vy s přehledem zvládnete.:-) Pojďme se ale nyní podívat na to, co takový porod obnáší.

Jak probíhá přirozený porod

Přirozený porod je způsobem přivedení dítěte na svět, při kterém se dítě dostane porodními cestami ven z dělohy a přes pochvu až ven z těla matky. Samotný porod sestává ze tří etap.

První etapa porodu

Porod začíná odtokem plodové vody a následně stahy dělohy, které z nepravidelných přecházejí do pravidelných. Stahy dělohy pomáhají krčku otevřít se. Krček se postupně rozšiřuje natolik, aby jím prošla hlavička děťátka. Na začátku porodu je třeba zajistit oholení vnějších částí a také střevní výplach.

Po skončení každé jedné kontrakce se neustále sledují ozvy plodu, případně se soustavně monitoruje srdíčko plodu a intenzita kontrakcí. Lékař - porodník dělá přibližně každé 2 až 3 hodiny gynekologické vyšetření, kontroluje nález a také vzhled plodové vody, zda se v ní nenachází krev. Bolesti, které tuto etapu doprovázejí, někdy maminka lépe snáší ve vaně, ve sprše nebo na gymnastickém míči.

Druhá etapa porodu

Když už je žena otevřená na 10 cm, nastává druhá etapa přirozeného porodu. Žena cítí potřebu tlačit a řídí se instrukcemi zdravotního personálu. Kontrakce jsou silnější a také častější. Během kontrakce svým tlačením pomáhá žena miminku dostat se ven. Hlavička děťátka se vtlačuje hlouběji do pánevních rovin. Žena cítí tlak, tlačí i břišním svalstvem během kontrakce se silným výdechem. Hlavička děťátka se dostává k poševnímu východu a vystupuje z něj.

Dochází k napínání hráze, kdyby hrozilo její protržení, porodník ji po místním znecitlivění nastřihne. Po hlavičce se z těla matky dostávají ven ramena a celé tělo miminka. Z pochvy ženy vyteče zadní plodová voda. Lékař následně podváže pupečník, případně se do tohoto procesu může zapojit i manžel, který přestřihne pupeční šňůru. Děťátko uloží na bříško jeho maminky. Druhá etapa končí narozením dítěte.

Třetí etapa porodu

Po narození dítěte se v těle matky ještě nachází placenta. Ta se z dělohy dostane z těla matky ven právě během třetí etapy porodní, což trvá zhruba do 10 minut.

Poporodní doba

Označuje se také jako čtvrtá etapa porodní. Jde o dobu dvou hodin po vypuzení placenty. Maminka ještě zůstane ležet na porodním sále, kde jí sestřička změří tlak, srdeční frekvenci a také změří teplotu. Kontroluje se krvácení z dělohy a zejména to, zda se děloha začíná stahovat a vracet do původního stavu, což samozřejmě pár dní ještě potrvá.

Císařský řez

Císařský řez známe i pod jednoslovným názvem sekce. Jde o rozsáhlejší břišní operaci, při které se dítě narodí prostřednictvím řezu do dutiny břišní a do dělohy. Plánovaná sekce se s lékařem dohaduje 1 až 2 týdny před termínem na přesně stanovené datum. V některých případech je sekce jedinou cestou, jak porodit dítě, která v dané chvíli přichází v úvahu. Pokud žena vysloveně po císařském řezu netouží, v následujících případech bohužel nemá na výběr:

Sekce je nezbytná pokud:

• je matka diabetička
• matka má vrozenou srdeční vadu
• matka má vážnější onemocnění očí
• v minulosti již rodila císařským řezem (ne vždy je toto důvod na nutnou sekci, každá žena je individuální a o způsobu porodu v takových případech rozhoduje lékař)
• se dítě nachází v příčné poloze
• se dítě nachází v poloze koncem pánevním (poloha KP), tedy je otočené hlavičkou nahoru a ne dolů
• dojde k nepříznivé poloze dvojčat
• je plod příliš velký
• jde o chlapce (v některých případech)
• jde o předčasný porod nebo naopak přenášení

Někdy se i během přirozeného porodu objeví nečekaná situace, kdy je nezbytné provést císařský řez, jde zejména o případy, jako je přílišné krvácení matky nebo porod, který nepostupuje dále.

Výhody císařského řezu

Jak už to bývá při všem, i sekce má své pro a proti. Snad největší výhodou císařského řezu je, že díky němu může žena porodit zdravé dítě v případě, že přirozený porod by pro dítě i matku představoval obrovskou zátěž a velké riziko.

Nevýhody císařského řezu a možná rizika

Jelikož jde o operaci, žena se po sekci zotavuje o něco déle, než jak po spontánním přirozeném porodu. Z toho důvodu se často žena ocitne v emočním vypětí, kdy se zotavuje, je slabá a všechno ji bolí, ale zároveň se musí starat o dítě. Někdy se po zákroku může objevit méně vážná nebo i vážnější komplikace, v důsledku které je nezbytná léčba nebo i nový zákrok. Je to zejména v těchto případech:

• vyskytnou se pooperační komplikace jako infekce či krevní sraženiny (toto postihuje méně než 1% žen)
• u asi třetiny žen po císařském řezu se objeví horečka, střevní problémy a bolesti v oblasti pánve, infekce nebo srůsty v místě řezu, infekce močového ústrojí nebo infekce dělohy
• astanou vážnější komplikace jako infekce v pánevní oblasti či pneumonie, někdy je nutný další chirurgický zákrok
• rizikem sekce je i to, že může ohrozit další těhotenství, protože může dojít k povolení jizvy a krvácení nebo ve vážnějších případech až k vypuzení plodu do břišní dutiny

Ačkoli to zní hrozivě, přece jen máme pro budoucí maminky dobrou zprávu. Lenka je maminkou tří dětí a všechny tři porodila císařským řezem. Dnes má krásné a zdravé děti, dvě děvčátka a jednoho čerstvě narozeného chlapečka (14.9.2019)

Kde se vlastně vzal císařský řez?

Možná byste to ani neřekli, ale historie císařského řezu sahá již do roku 1500. Do tohoto roku se sekce prováděla pouze v případě umírající nebo právě zesnulé ženy ve snaze zachránit dítě. Poprvé se na živé ženě provedl císařský řez právě ve zmíněném roce 1500, připisuje se Švýcarovi jménem Jacob Nufer. Až do 19. století však šlo o operaci, během níž rodičce hrozilo obrovské riziko smrti.

Když se psal rok 1876, zavedl Porro, italský porodník, operační techniku, kdy po vyjmutí děťátka se vybrala i děloha, což riziko smrti rodičky výrazně snížilo. Až o padesát let později, tedy v roce 1926 zavedl britský lékař - porodník techniku ​​provádění císařského řezu, jakou používáme dodnes.

Ať už se rozhodnete přivést na svět své miminko jakýmkoliv způsobem, přejeme vám, aby vše dopadlo podle vašich představ :-)